Církev československá husitská ve Vratimově

Všechno - co je nové,
právě svou novostí
způsobuje největší překvapení
.“

G. E. Lessing

 

Novinky

12.05.2017 08:31

Koncert

21.03.2016 21:55

Velikonoční pastorační dopis

            Milé sestry a milí bratři v Kristu,  srdečně Vás zdravím na prahu jara.       Největší událost křesťanského roku si připomeneme Velikonočními bohoslužbami, které se letos konají v Husově sboru ve Vratimově...
21.03.2016 20:00

Velikonoční pastorační list - 2 strana

J 20,1-18     Náš běh za Kristem není marný Velikonoční kázání – kostel sv. Václava v Praze 2 – Novém Městě - duben 2012 (br. patriarcha ThDr.Tomáš Butta Th.D.) Sestry a bratři,          pozdravuji vás a jsem rád, že spolu s vámi se mohu...
24.02.2016 20:41

„Běda tomu...!“

   „Běda tomu, skrze koho pohoršení přichází!“ P. J. Kristus Tento varovný výrok našeho jediného a skutečného Pána a Spasitele nemůže nevytanout na mysli naprosto každému, kdo byť jen letmo zaslechl cokoliv o tak zvaných „vratimovských událostech či vratimovských vánocích 2015“. Toto...
24.02.2016 20:33

Poděkování sestře Jiřině Krejčí

   Tímto jménem Náboženské obce CČSH ve Vratimově a také jménem Olomoucké diecéze CČSH z celého srdce děkujeme za mnohaletou a opravdu velmi obětavou práci ve prospěch vratimovské Náboženské obce, mnohdy za cenu nemalých osobních obětí.    Zároveň tímto všem oznamujeme, že...
25.12.2015 21:34

Informace o ROZPUŠTĚNÍ Rady starších ve Vratimově

Vážené sestry a bratři. Diecézní rada Olomoucké diecéze CČSH  při své schůzi  dne  16. 12. 2015 k  datu  16. 12. 2015  rozpustila  Radu  starších  Náboženské obce  CČSH  ve Vratimově.       

Novinky

12.05.2017 08:31

Koncert

21.03.2016 21:55

Velikonoční pastorační dopis

     

      Milé sestry a milí bratři v Kristu,  srdečně Vás zdravím na prahu jara.

      Největší událost křesťanského roku si připomeneme Velikonočními bohoslužbami, které se letos konají v Husově sboru ve Vratimově takto:

VELIKONOCE 2016

25. 3. pátek      Velký pátek - čtení pašijí             17,00 hod.

27. 3. neděle      Hod Boží velikonoční                 14,00 hod.

       Pokud máte možnost, sledujte vývěsku sboru a naše internetové stránky, zde budou s předstihem vyvěšeny podrobnosti k Vikariátnímu dni – setkání věřících Ostravského okrsku a termín každoroční pouti na Ostravici k Winklerově zvonici při příležitosti uctění památky mistra Jana Husa. O dalších možných akcích pořádaných naší  diecézí či náboženskou obcí budete také informováni těmito cestami a rovněž prostřednictvím oznámení v závěru pravidelných bohoslužeb:

Husově sboru ve Vratimově každou 2. a 4. neděli v měsíci ve 14.00 h.

DD Lidická v Havířově každou 1. neděli v měsíci ve 14.00 hodin

      Z technických důvodů muselo být přemístěno kolumbárium do chrámového prostoru Husova sboru ve Vratimově. Prosíme tedy ty, jež zde mají své příbuzné, aby se obrátili na duchovenskou správu obce. Děkujeme za pochopení a věříme, že nynější uspořádání bude ještě lépe vyhovovat pietním a estetickým požadavkům.

       Také bychom rádi upozornili, že naše Náboženská obec změnila bankovní ústav. Pokud se letos rozhodnete využívat k platbám přímého bankovního převodu, zde je účet:   2800942599 / 2010  FIO banka a.s.

        Ačkoli i pro letošní rok bylo potvrzeno sněmovní usnesení, které předepisuje církevní daň ve výši 400,-Kč na zletilého člena církve, respektujeme Vaši finanční situaci a děkujeme všem, kteří podporují jakýmkoli způsobem svou náboženskou obec. Pro případné platby příspěvků uveďte do variabilního symbolu rok pro který jsou určeny (např. 2016) a do vzkazů pro příjemce – Vaše jméno.

       Pro posílání darů na rekonstrukci, obnovu a údržbu, uveďte do variabilního symbolu číslo: 9.

      Samozřejmě můžete i nadále tyto situace řešit hotovostně, nebo využít poštovní složenky, kterou s novým číslem postupně obdržíte v příštím pastoračním dopise, případně vyplníte podle tohoto vzoru.

Za všechny příspěvky jsme vděčni, slouží nám ke společnému dílu.

Na zadní straně tohoto listu Vám nabízíme kázání bratra patriarchy ThDr.Tomáše Butty Th.D., na Květnou neděli, která je vstupní branou do Velikonoc.

           Těšíme se na setkání s Vámi a přejeme Vám hojnost Božího požehnání.

           Za NO CČSH ve Vratimově:    

           Mgr. Gabriela Bjolková  - farářka

 

 

21.03.2016 20:00

Velikonoční pastorační list - 2 strana

J 20,1-18     Náš běh za Kristem není marný

Velikonoční kázání – kostel sv. Václava v Praze 2 – Novém Městě - duben 2012 (br. patriarcha ThDr.Tomáš Butta Th.D.)

Sestry a bratři,

         pozdravuji vás a jsem rád, že spolu s vámi se mohu zamyslet nad velikonočním evangeliem podle Jana.

V místech, kde Ježíš po svém utrpení a smrti spočinul v nově vytesaném hrobě, byla zahrada. Tak je to výslovně v Janově evangeliu uvedeno: „V těch místech byla zahrada“ (19,41-42). Možná je to v překotných, napjatých a dramatických událostech jen okrajový údaj, kterého bychom si ani příliš nevšimli. Ale Janovo evangelium má hlubší smysl a souvislosti. Zahrada nám připomene zahradu rajskou a ta je prostředím určeným pro člověka, aby se v něm cítil dobře, radoval se a aby mu nic nechybělo. Tuto zahradu Božího stvoření nám každoročně připomíná jarní příroda plná zeleně, svěžesti a života. A přece je tato zahrada, ve které člověk žije, také místem smutku a bolesti. Jsou lidé, kteří se netěší z jarní přírody, neboť jim to starosti, bolesti a trápení neumožňují, tak jako Marie z Magdaly, která procházela sice zahradou, ale v nitru byla plná smutku. Zaznívá k ní hlas: „Proč pláčeš?“ „Co je důvodem tvého smutku?“ „Co se skrývá ve tvém srdci?“ Člověk,  i když je obklopen dobrými podmínkami života a zdánlivě navenek je spokojený, uvnitř může být z mnohého smutný. Smutek Marie byl dán touhou po Ježíšovi, po jeho blízkosti, po jeho přítomnosti. I věřící člověk může prožívat prázdnotu a smutek z Boží nepřítomnosti a vzdálenosti. Boží zahrada však není místem trvalého smutku, ale stává se místem radosti, pokoje a nového života. Marie se v zahradě o velikonočním ránu setkává se vzkříšeným Ježíšem. Zprvu ho nepoznává. Je jiný. Až teprve, když ji oslovuje jménem: „Marie“, tak ho poznává. Marie z Magdaly oslovuje Ježíše: „Rabuni“, „Můj učiteli“. A Ježíš učitelem skutečně byl. Během svého pozemského života povolal, vedl a formoval učedníky jako rabín své žáky. Ale na rozdíl od rabínů tehdejší doby rozmlouval o nejhlubších náboženských otázkách i se ženami. Také Marie byla jeho učednice a Ježíš ji trvale ovlivnil. Člověk potřebuje mít učitele, kteří ho formují pro život. Máme každý své učitele, kteří v nás zanechali svou stopu. Ale Ježíš je nejen učitel, on je také Pán a Vykupitel. Ježíš je učitel pro věčný život, ale on je i jeho dárcem skrze kříž a vzkříšení.

         Ve velikonočním příběhu ale vystupují i další postavy, které nemůžeme přehlédnout. Jsou to učedníci a apoštolové Petr a Jan. Vystupují zde tak, jak je neznáme. Běží a předbíhají se navzájem. Byli poháněni zvědavostí a nedočkavostí. Je to však současně i obraz předbíhání se v životě. Jeden chce být lepší než ten druhý. Kdo je víc? Petr nebo Jan? Kdo bude mít výsadnější postavení a místo ve velikonočním příběhu a tím i v církvi? Petr byl starší, Jan byl mladší. Takže v tom můžeme spatřovat i soupeření generací. Mladší se vymezuje vůči staršímu a obráceně. Místo, aby si dali navzájem přednost, tak spolu soupeří a bojují. Starší mají zkušenosti, mladší lidé zase více sil. Lidé se navzájem předbíhají a spěchají za svým cílem. Lidský život je samý spěch a stále jakoby se zrychloval. A kdo nestačí, ztrácí se vzadu a ocitá se mimo společnost. Ale kam všichni spěchají? Co je cílem tohoto běhu? Co je na jeho konci? Na konci tratě je hrob. Na konci běhu apoštolů Petra a Jana byl také hrob. Ale byl to hrob Ježíšův, který je branou do věčnosti: vstupem do Otcova království, do věčně Boží zahrady.

        Sestry a bratři, zamýšlíme se společně nad evangeliem neděle, kterou vrcholí třídenní od Velkého pátku. Slyšíme o tom, že velikonoční zahrada je plná nového života. Tím životem je Kristus. On je vzkříšení a život. Tato zpráva nás povzbuzuje a posiluje v tom, že všechny naše smutky budou proměněny v radost, a že náš běh tímto životem není s Kristem marný. Amen.

24.02.2016 20:41

„Běda tomu...!“

   „Běda tomu, skrze koho pohoršení přichází!“
P. J. Kristus

Tento varovný výrok našeho jediného a skutečného Pána a Spasitele nemůže nevytanout na mysli naprosto každému, kdo byť jen letmo zaslechl cokoliv o tak zvaných „vratimovských událostech či vratimovských vánocích 2015“. Toto smutné konstatování v sobě obsahuje fakt, jak snadno a rychle a zároveň nevratně a nezvratně se mohou mezilidské vztahy pokazit, vyhrotit a ve své podstatě vlastně jaksi zcela vymizet. To je velmi varovné a chci věřit, že i velmi poučné. A dovolím si tvrdit, že to prostě musí být poučné, jinak by nemělo smysl pokoušet se jakkoliv pokračovat; bez poučení by totiž jakýkoliv pokus o cokoliv nikam nevedl a nic dobrého by nepřinesl, leda další zmařenou šanci na nápravu a zklamání a také ono pohoršení, před nímž nás Pán tak jasně a jistě ne bezdůvodně, varuje.

Je jasné, že Náboženská obec CČSH ve Vratimově je na křižovatce, z níž vedou pouze dvě cesty a žádná třetí. Je bez jakékoliv diskuze, že nelze nic vracet do jakýchsi, původních kolejí, protože právě na nich došlo k onomu nepřijatelnému vykolejení. Jedna cesta, poměrně krátká a snadná vede ke zrušení náboženské obce a to různou formou. K tomu diecézní zmocněnec a administrující farář nikoho třetího nepotřebují. Mnozí mimo Vratimov této cestě fandí a jaksi s ní i počítají. Druhá cesta je náročná a podstatně delší, vede k obnově náboženské obce, jakožto místní malé církve Kristovy, málokdo tomu fandí a téměř nikdo to ani neočekává či si to snad ani jaksi nedovede představit.

Já jako váš zmocněnec diecézní rady, váš nový statutární zástupce, který plně nahradil rozpuštěnou radu starších Náboženské obce CČSH ve Vratimově, jsem jednoznačně toho názoru, že bychom se společně měli vydat onou delší nelehkou cestou obnovy, které tak mnozí nevěří a vlastně si ji ani příliš nepřejí, což má také racionální jádro, kterým je dostupnost velmi omezených financí pro ostatní obce, které by se tak snadno zbavili jednoho „konkurenta – hladového krku“.  Sám jsem po kratší úvaze požádal o ustanovení zmocněncem, protože se mi zdá nemístné rušit či slučovat tak významnou náboženskou obec s někým jiným. Vedla mě k tomu nikoliv nějaká nepodložená domněnka, ale osobně zažitá zkušenost, když jsem měl tu možnost zapojit se, téměř nahodile, do jednání směřujících k úspěšné opravě střechy. To celé na mě velmi kladně zapůsobilo, a nyní je to také zdrojem mé a věřím, že i naší společné naděje, že se nám dílo obnovy přeci jen podaří.

Pevně věřím, že nedorozumění a z nich plynoucí přepjaté reakce, jsou věcí minulosti, a že se již nebudou opakovat. Je zbytečné komukoliv kamkoliv cokoliv psát, protože naše záležitosti si můžeme úspěšně a trvale vyřešit jenom my sami – my sami! Tedy bez policie, cizích osob, ale bohužel i bez příkladů z minulosti, neb ty byly poplatné své době, nikoliv naší. Budeme spíš mít pouze jen to, co si nejprve vymodlíme u našeho jediného Pána a po té poctivě uvedeme vlastní prací v život v bratrské svornosti vedené Duchem Kristovým, naším jediným spolehlivým ukazatelem ku lásce Boží a z ní plynoucí a jí podřízené pravdě – či spíše Pravdě – „Pravdě Páně, kteráž vždycky zvítězí, i když na čas umlčena bývá“.

Z praktických důvodů je ustanovena farářka, která je zároveň vikářkou, jako druhý statutární zástupce náboženské obce – sestra Mgr. Gabriela Bjolková ze Staré Bělé. Avšak bohoslužby a jiné duchovenské úkony budou vykonávat střídavě jiní duchovní; je tomu tak proto, že zatím nemá nikdo zájem o trvalejší angažmá na inkriminovaném místě, čemuž se v daném kontextu nelze divit. Oním střídáním je zaručeno to, že se budou šířit dobré zprávy o nápravě poměrů, nebo bude alespoň dost důvěryhodných svědků, měl-li by snad, nedej Bůh, platit opak. I zde připomínám, a to důrazně, že se musíme modlit za to, aby nám Pán dal svého pastýře. Nebudeme-li se modlit, nedá a náboženská obec zanikne; budeme-li se modlit špatně, laxně a neupřímně, pak z důvodu vyšší pedagogiky dostaneme faráře špatného, laxního a neupřímného a náboženská obec časem …….., ale to už znáte. Jistě, diecézní rada, biskup a ústřední rada a patriarcha mohou určit, schválit a ustanovit faráře, či farářku, ale jenom dost těžko pastýře Kristova stáda. To, aby se z faráře s dekretem, stal pastýř s láskou, musí učinit sám Pán a to na základě vaší vlastní lásky bratři a sestry, kterou Pánu za tím účelem dobrovolně a rádi odevzdáte, bez té to nepůjde a pouhé samotné modlitby by nestačily!

A nyní pár praktičtějších sdělení. Na základě rozhodnutí diecézní rady, které je již po dávno uplynulé odvolací lhůtě nezvratné, klíče od sboru má pouze administrující farářka, která je půjčuje konkrétně sloužícím duchovním, kteří je nesmějí půjčovat nikomu. Druhé klíče na základě téhož mám já, co by zmocněnec a jelikož nikdy nikomu nic nedaruji, ani nepůjčuji, tak je zbytečné psát další slova… Po Velikonocích se pokusíme svolat shromáždění náboženské obce, aby navrhlo kandidáty na členy nové rady starších, a bude-li dostatečně reprezentativní, což společně posoudíme na místě, proběhne i volba těchto členů oním shromážděním. Pokud se výše uvedené nezdaří, bude další pokus po letních prázdninách v září. Já však věřím, že se vše s Boží pomocí zdaří ať na první či na druhý pokus.

A na závěr chci již nyní důrazně varovat před následujícím jevem. Já se na spolupráci s vámi vážení bratři a vážené sestry skutečně těším, rozhodně mě nic nenutí, abych vám to psal, kdyby tomu tak skutečně nebylo; Jsem na rozdíl od mnohých pevně přesvědčen, že se nám naše dílo společně dobře zdaří. A právě tehdy se objeví leckdo, kdo bude mít najednou zájem u vás zůstat a začne sladce tvrdit, jak vás teprve teď poznal a jak už vůbec nevěří tomu, co se dříve říkalo, pozor na to, leckdo bude chtít přilepšení tu k důchodu, tu pro děti atd. Ale jak to, že takovýto najednou schopný člověk není dost zaměstnán svou vlastní a jistě vzkvétající obcí?  Přijít se světácky vyhrnutými rukávy k hotovému s vemlouvavými slovy a přihlouplým výrazem v obličeji umí opravdu ale úplně každý. K tomu není třeba ani dekretů, ani talárů, ani titulů z univerzit ani svěcení. Právě tehdy se modlete, aby vám dal Pán pastýře s Láskou a ne nájemníka s nastaveným měšcem na zisk, který uteče při prvním setkání s „vlkem cenícím zuby na svěřené mu stádo“. V případě, že si nevymodlíte toho pravého, ale sladce se vám vemluví nepravý, či nepravá, pak víte, co časem nastane, nebudu to opět psát….. 

Tímto vás všechny srdečně zdravím a těším se na postupné setkávání s vámi.          

Mgr. et Mgr. Milan Koplík
zmocněnec diecézní rady                            

 

V Olomouci dne 5. 2. 2016

 

 

24.02.2016 20:33

Poděkování sestře Jiřině Krejčí

   Tímto jménem Náboženské obce CČSH ve Vratimově a také jménem Olomoucké diecéze CČSH z celého srdce děkujeme za mnohaletou a opravdu velmi obětavou práci ve prospěch vratimovské Náboženské obce, mnohdy za cenu nemalých osobních obětí.

   Zároveň tímto všem oznamujeme, že sestra Krejčí již nezastupuje v žádné věci žádným způsobem Náboženskou obec CČSH ve Vratimově. Po desítkách let těžké námahy si nyní bude užívat vskutku zaslouženou dobu odpočinku. Výslovným a opakovaným přáním sestry Jiřiny Krejčí totiž bylo nemít už žádnou funkci a předat celoživotní dílo „mladším“. Po zralé úvaze bylo v tomto směru naší zasloužilé sestře po právu zcela vyhověno. S tímto stanoviskem se rovněž plně ztotožňuje vedení Olomoucké diecéze CČSH a ústředí CČSH v Praze. Všichni svorně přejeme naší sestře příjemné období mimořádně zaslouženého odpočinku a pevně věříme, že se můžeme na bratry a sestry v Náboženské obci Vratimov plně spolehnout, že budou klid bývalé předsedkyně Rady starších sestry Krejčí plně a bez výhrad respektovat a nebudou ji v žádném případě obtěžovat nějakými úředními či organizačními záležitostmi, které jsou již plně v kompetenci nového vedení Náboženské obce, především farářky sestry Mgr. Gabriely Bjolkové.

   Jménem svým a jménem Olomoucké diecéze CČSH, která nás ustanovila, ještě jednou děkujeme sestře Jiřině Krejčí za vše dobré a obětavě vykonané a vám ostatním děkujeme za pochopení nutných a nakonec jak jinak, než vámi samotnými, vymodlených změn. 

Mgr. Gabriela Bjolková           Mgr. et. Mgr. Milan Koplík
farářka-administrátorka              zmocněnec Diecézní rady

 

Ve Vratimově dne 17. 2. 2016

 

 

25.12.2015 21:34

Informace o ROZPUŠTĚNÍ Rady starších ve Vratimově

Vážené sestry a bratři.

Diecézní rada Olomoucké diecéze CČSH  při své schůzi  dne  16. 12. 2015 k  datu  16. 12. 2015  rozpustila  Radu  starších  Náboženské obce  CČSH  ve Vratimově. 

 

 

 

© 2014 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode